Rozsah ohrožení

Druh a rozsah ohrožení

Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.

Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při:

 dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci;

 déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

 vzniku mimořádné situace na vodním díle kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy (zejména táním, dešťovými srážkami, chodem jevů) tj. situace, při které voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody, nebo stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

 zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků;

 letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích;

 letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně);

 zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů.

Přirozená povodeň ovlivněna mimořádnými příčinami

Při povodni by se zcela nově mohly ukázat problémy při ucpání profilů propustků, popřípadě při nahromadění plavenin u pilíře mostů.

Z hlediska ucpání mostních profilů jsou kritické všechny mosty a lávky. Ucpáním mostních profilů by došlo k vzdutí vody nad mostem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by došlo i k poškození mostů a lávek.

Proti vzniku těchto povodní jsou přijata tato opatření:

■ odstranění provizorních propustků a vpustí, skládek materiálu, které mohou utvořit ucpání kritických profilů v záplavovém území,

■ v době povodňové aktivity neustálá kontrola kritických míst (propustků, vpustí, mostních pilířů apod.) členy Hlídkové služby a odstraňování naplavenin příslušníky Sboru dobrovolných hasičů pomocí vyčleněných technických prostředků.

Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy

Povodeň způsobena umělými vlivy, a to především protržením hráze vodního díla, je teoreticky možná.

Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

 technická příčina havárie díla,

 následující: silné zemětřesení, velmi malá pravděpodobnost,

 letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze, velmi malá pravděpodobnost,

 válečný konflikt, velmi malá pravděpodobnost,

 teroristický útok, velmi malá pravděpodobnost.

Zvláštní povodní se rozumí průtoková vlna způsobená umělými vlivy. Rozeznávají se tři základní typy podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu VD:

• narušením vzdouvacího tělesa (hráze) vodního díla - typ 1

• poruchou hradící konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (při neřízeném odtoku vody z nádrže) - typ 2

• nouzovým řešením kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (mimořádné vypouštění vody z nádrže) - typ 3

U provozovaných VD má povinnost stanovení zvláštních povodní vlastník (provozovatel) vodního díla. U vodních děl I. a II. kategorie tak činí prostřednictvím, případně v součinnosti s odbornou organizací pověřenou výkonem TBD. U vodních děl III. a IV. kategorie zpravidla pomocí odborného subjektu s oprávněním k projektování v oboru vodních staveb. U navrhovaných nebo rekonstruovaných vodních děl tato povinnost přísluší investorovi.

U děl IV. kategorie a malých vodních nádrží se zvláštní povodně vyčíslují a jejich účinky stanovují v případě, že zvláštní povodeň v důsledku narušení hráze může ohrozit území pod dílem. Posouzení účinku zvláštní povodně se stanoví odborným posouzením nebo expertním odhadem.

Zvláštní povodně se nekvantifikují u malých vodních nádrží, které splňují tyto podmínky:

• výška hráze je nižší než 4 m a současně celkový objem nádrže nedosahuje 50 tis. m3 a navíc při případném narušení hráze nemůže v přilehlém území pod dílem dojít k význačnějším škodám.

• bez ohledu na velikost akumulovaného objemu nádrže, pokud výška hráze není vyšší než 1,5m.

Vznik zvláštní povodně bezprostředně souvisí s bezpečností vodního díla. Proto při určování parametrů zvláštní povodně a směrodatných limitů SPA je nezbytná spolupráce s určeným pracovníkem, který na konkrétním díle TBD vykonává.

Zvláštní povodeň se charakterizuje hydrogramem umělé průtokové vlny s parametry:

• průtok na začátku vlny

• kulminační průtok

• celková doba trvání

• objem průtokové vlny

Parametry zvláštní povodně jsou jako návrhové hodnoty podkladem pro stanovení příslušných stupňů povodňové aktivity a pro vyčíslení účinků zvláštních povodní v toku pod VD. Vlastník (provozovatel) vodního díla je poskytuje na vyzvání příslušným povodňovým orgánům. Povinnost stanovení směrodatných limitů pro třístupňové vyjádření míry povodňového nebezpečí pomocí SPA má vlastník (provozovatel) vodního díla. U vodních děl I. a II. kategorie tak činí prostřednictvím odborné organizace pověřené výkonem TBD. U ostatních vodních děl je zpravidla navrhuje hlavní pracovník TBD, případně jiný odborný kvalifikovaný subjekt (např. zpracovatel manipulačního řádu) s využitím zkušeností hlavního pracovníka TBD. Tyto stupně povodňové aktivity vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí a vážou se na směrodatné limity, případně mezní nebo kritické hodnoty jevu souvisejícího se vznikem zvláštní povodně.

I. SPA - bdělost - na vodních dílech nastává při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. Nebezpečí vzniku zvláštní povodně typu 3 souvisí s provozní situací, při které může dojít k mimořádnému vypouštění nebo k neřízenému odtoku, při kterém je dosažen stav I. SPA na vybraném vodočtu. Stav bdělosti nastává na základě vyhodnocení výsledků měření a obchůzek TBD obsluhou díla podle postupu a zásad uvedených v programu TBD. Při dosažení či překročení stanovených mezních hodnot sledovaných jevů TBD se aktivují další činnosti a šetření za účelem bližšího poznání jevu a možnosti přijetí adekvátních opatření. Provádí se podle ustanovení programu TBD ve spolupráci a podle pokynů hlavních pracovníků TBD pomocí opakování měření, zvýšení četnosti měření, sledování a měření doplňujících veličin apod. Pokud pro nastalý stav obsluha nemůže vyloučit možnost vývoje a nebezpečí vzniku zvláštní povodně (chyba měření, závada měřícího zařízení, ovlivnění extrémní hodnotou jiného vlivu - srážkou, teplotou apod.), aktivuje se I. SPA jako stav bdělosti. O nebezpečí vzniku včetně prognózy možného dalšího vývoje zvláštní povodně se informují příslušné povodňové orgány. Jednotlivé směrodatné limity, které slouží k rozpoznání I. stupně povodňové aktivity, jsou nedílnou součástí výkonu TBD a jsou dokumentovány v platných programech TBD.

II. SPA - pohotovost - se vyhlašuje při pokračujícím nepříznivém vývoji bezpečnosti VD, při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Hodnoty směrodatných limitů pro vyhlášení II. SPA charakterizují rostoucí nebezpečí vzniku zvláštní povodně, při kterém se na díle rozhoduje o výběru a přijetí adekvátních nouzových a varovných opatření, doprovázených uvedením do stavu pohotovosti obsluhy a prostředků vyčleněných na zabezpečovací práce. O nastalé situaci a předpovědi možného vývoje se informují příslušné povodňové orgány, předpovědi možného vývoje a průběhu se průběžně upřesňují.

III. SPA - ohrožení - se vyhlašuje při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. III. SPA tvoří vesměs kritické meze, při jejichž dosažení v důsledku bezprostředního ohrožení bezpečnosti vodního díla a nepříznivém vývoji vzniku zvláštní povodně se provádějí zabezpečovací práce a aktivizují se příslušné povodňové orgány za účelem evakuace osob v území ohroženém zvláštní povodní. Na vodním díle se zahájí provedení adekvátních nouzových opatření.

Pro území pod vodními díly na kterých hrozí nebezpečí vzniku zvláštní povodně se stanovují území ohrožené zvláštní povodní což je území, jehož hranice určuje kulminační hladina při zvláštní povodni všech typů. Ve směru po toku končí v profilu, kde kulminační průtok zvláštní povodně poklesne na hodnotu stoletého kulminačního průtoku přirozené povodně o velikosti Q100.

Území ohrožená zvláštní povodní dle §69 zákona č. 254/2001 Sb. jsou taková území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.