Mezi kritická místa se všeobecně řadí mosty, můstky, lávky a zatrubnění toku s nedostatečnou průtočnou kapacitou, případně umělé a živé ploty postavené přes koryto toku. Při snížení průtokové kapacity nebo ucpání dochází k zpětnému vzdutí a vybřežení vody z koryta toku.

Mezi kritická místa můžeme dále řadit i oblasti se zvýšenou pravděpodobností vzniku povodňové situace – místa situovaná velmi nízko nad hladinou blízkých vodních toků a vodních děl, oblasti v bezprostřední blízkosti břehů apod.

Rychlé odkazy:         Vodní plochy a nádrže             Místa omezující odtok               Ohrožené objekty         

                 

V obci Rybniště lze rozdělit kritická místa na tři oblasti. Je oblast Nové chřibské, Rybniště centrální část obce a na konci katastrálního území Rybniště je to oblast Velkého rybníka. K těmto oblastem lze přiřadit ještě část katastrálního území, kde se nachází vodní nádrž Chřibská s tokem Chřibská Kamenice. Tato oblast je bohužel umístěna na katastrálním území obce Rybniště, nicméně přímo ovlivňuje město Chřibská a obce na Chřibské Kamenici. Z tohoto pohledu je to velmi závažné kritické místo, protože nelze ho přímo kontrolovat z obce Rybniště, ač odpovídá obec za své katastrální území v případě povodně.

V oblasti Nové Chřibské je to především přítok Chřibské Kamenice. Jedná se o Potok od Nové Chřibské a jeho levostranný bezejmenný přítok v oblasti (viz foto 1,2 str. 31,32), kdy tento tok prochází pod různými místními komunikacemi a může v případě zvýšených průtoků zcela evidentně ovlivňovat povodňovou situaci na daném katastrálním území.

V centrální části obce můžeme rozdělit místa na oblast v blízkosti toku Matyáska a extravilánových splachů z kopce Plešivec. Co se týká splachů z kopce Plešivec dochází k tomu, že bývá zaplavována komunikace 264, po které voda postupuje níže do obce a zaplavuje blízké autobusové zastávky. Vzhledem k tomu že koryto podél komunikace je nízké a v případě velkých dešťových srážek se tato situace opakuje velmi často. (viz foto 3,4)

Kritická místa v centrální obci podél toku Matyáska se nacházejí v blízkosti komunikací, pod kterými tento tok prochází ke Školnímu rybníku a to zvláště v oblasti Biokotelny Rybniště. (Viz foto 5)

Velmi důležité jsou také levobřežní přítoky toku Matyáska a to ty, které podcházejí pod zdejší železničí tratí, kde první prochází pod železničním technickým areálem přímo do toku a druhý pod dvěma větvemi tratě přímo do Školního rybníka. V minulosti se ukázala jako kritické i místo hráze Školního rybníka, kdy docházelo k naplnění rybníka a zaplavení komunikace vedoucí přes tuto hráz. (Viz foto 6,7,8,9)

Z pohledu předávání informací obcí potoků níže je velmi kritickým místem oblast Velkého rybníka. Tímto rybníkem protéká řeka Lužnička, která dále pokračuje do Horního a Dolního Podluží, do kterého se právě ve Velkém rybníku připojuje tok Matyáska přes Školní rybník. (Viz foto 10) Vzhledem k tomu, že Velký rybník se nachází na samém konci katastrálního území, tedy v těsné blízkosti Horního Podluží, lze konstatovat že Lužnička ani vody, které procházejí přes Velký rybník neovlivňují katastrální území Rybniště, nicméně z pohledu informovanosti obcí potoku níže je to velmi kritické místo, protože Lužnička při svém prameništi a dále níže potoku k Velkému rybníku posbírá velké množství vody a nárůst vody ve Velkém rybníku může být velmi náhlý až nekontrolovatelný. Což je také doprovázeno tím, že těsně pod hrází Velkého rybníka začíná záplavové území Lužničky. V neposlední řadě je nutné uvést, že na katastrálním území Rybniště pramení Malý Stožecký potok a Stožecký potok, který významným způsobem při zvýšených dešťových srážkách ovlivňuje množství vody v Lužničce a tedy katastrální území Horního Podluží. Nicméně opět jako i v předchozím případě Chřibské Kamenice Malý Stožecký potok a Stožecký pramení na upatí hory Malý Stožec, neovlivňuje tím pádem v žádném případě povodňovou situaci v obci Rybniště, nicméně jak již bylo uvedeno, ovlivňuje situaci v Horním Podluží.