Z historických pramenů, zejména městských kronik, je patrné, že povodně se v minulosti v obci (v povodí Jizery i Huťského p.) objevovali ať už v období jarního tání nebo v letních měsících vlivem intenzivních srážek.

Záznamy o povodních z kroniky města:

Původní Schovánků mlejn stával jinde, na Jizeře. Ti Schovánci ho vystavěli zrovna tam, kde má dnes papírna kotelnu. Jenomže co se nestalo? Roku 1805 byla tady největší povodeň a ta s sebou všechno brala. Rozbourala i Schovánků mlejn. Co oni ještě zachránili, to všechno přestěhovali vejš, kde se postavil nový mlejn, ten Teodorů. Ještě dnes u něj vidíte dolení malá okýnka. Ta pocházejí z toho původního mlejna"

1829 - V červnu byla velká voda, větry a deště. Huťský potok byl 8x širší. Zničeno mnoho stromů. Na Krkonoších bylo 63 cm sněhu. Velká povodeň na Jizerce.

V 19. století nebývalo v Rokytnici dobře. Roku 1832 řádila v místě cholera. Roku 1835 tu zas byla velká povodeň. Nejdramatičtější ale byl rok 1839. V obci se odehrálo první rozbíjení dovezených textilních strojů a soudy s viníky trvaly několik roků. Lidé za tuto činnost šli do vězení.

1875 - Katastrofická povodeň Jizery a okolních potoků.

1897 - Největší povodeň. Koncem června roku 1897 postihla Rokytnici nad Jizerou veliká povodeň. Voda stála do poloviny náměstí.

V noci z 27. na 28. července 1942 byla v Rokytnici povodeň. Huťský potok se rozvodnil, strhl skoro všechny mosty a lávky, odnesl dva domy a mnoho dalších těžce poškodil. Také průmysl utrpěl mnohé škody, suroviny a stroje byly zatopeny, uhlí bylo odneseno. Škodu k nám vyslaná komise odhadla na několik set tisíc RM.

Při povodni roku 2000 došlo k zatopení rozsáhlých inundačních území podél celého středního i dolního toku Jizery. V povodí Jizery byla povodní nejvíce zasažena města a obce na Jizeře na 140 km dlouhém úseku od Jablonce nad Nisou až po Brandýs nad Labem, kde Jizera ústí do Labe. Dále pak to byly obce na přítocích Jizery, které odvádějí vodu z Jizerských hor a Krkonoš a jejich podhůří. V rámci uceleného povodí Labe byl okres Semily jediným, kde došlo v průběhu povodně ke ztrátám na lidských životech (utonul jeden muž a jedna žena). Na území okresu Jablonec nad Nisou byl nejvíce zasažen povodní Železný Brod. Ve městě bylo zatopeno značné množství obytných domů, celý sportovní areál s fotbalovými hřišti, tenisovými kurty atd. Zatopeny byly též objekty firmy Železnobrodské sklo a řady dalších firem. Městská povodňová komise musela zabezpečovat mimo jiné i evakuaci dvou mateřských školek. Na okrese došlo i ke znečištění některých zdrojů pitné vody. Evakuace obyvatelstva nebyla nutná.

Povodeň v červenci 2002 zasáhla povodí Jizery spíše okrajově.