Rychlé odkazy: Vodní díla Místa omezující odtokové poměry
Na katastrálním území města Paskov se nachází několik možných zdrojů ohrožení.
V první řadě to jsou vodní toky na katastrálním území Paskova: Ostravice, Olešná, Lesní potok, Mlýnský náhon a vodoteč Ščučí a jejich přítoky.
Řeka Ostravice tvoří východní hranici katastrálního území (hranic s obcí Řepiště) a protéká v těsné blízkosti zastavěného území města. Ostravice je v celé délce průtoku regulována.
Řeka Olešná (splavuje území od Frýdlantu nad Ostravicí – jižně od Paskova a je dále ovlivněna situací na vodním díle Olešná) protéká od jihu k severu centrální částí města Paskov a připojuje se jako levý přítok Ostravice v severní části Paskova. Velmi ohrožující pro město Paskov jsou také přítoky Olešné – Křibec (levostranný v jižní části území města) a dva pravostranné (první se připojuje k toku Olešné v blízkosti hlásného profilu na ulici Papírenská a druhý (bývalý elektrárenský náhon) protíná zastavěné území města v blízkosti ulice U Potoka, protéká zámeckým parkem a pokračuje dále severně, kde se vlévá do Olešné. Zejména druhý zmiňovaný potok představuje výrazné povodňové ohrožení (byl zdrojem povodní v roce 1997). Potok pramení na katastrálním území sousední Žabně, kde se nachází taktéž regulovatelná stavidla na Ostravici, která tento tok napájí.
Dalšími místními vodotečemi jsou Mlýnský náhon, protékající zastavěné území od jihu k severu, a Lesní potok, který odvodňuje oblasti jihozápadně od města v části Oprechtice, podtéká ulici Kirilova i rychlostní komunikaci R56. Oba toky se spojují blízkosti ulice Bělská – u Hornického sídliště. V blízkosti toků jsou četné drobné i větší vodní nádrže, které mohou ovlivňovat situaci na tomto toku.
V části Oprechtice a v těsné blízkosti severozápadní a západní hranice katastrálního území (hranice s katastrálním územím Nové Bělé-Mitrovic) se dále nachází vodoteč Ščučí. Ta sice nepředstavuje výrazné ohrožení pro město Paskov, ale spojuje se s tokem Lesního potoka na rozhraní katastrálních území Paskova a Nové Bělé-Mitrovic a dále pokračuje přes obec Hrabová do Ostravice.
Nebezpečí povodní na výše zmíněných tocích je iniciováno zejména srážkami na splavovaném území jednotlivých toků. V případě intenzivních dlouhotrvajících srážek může snadno dojít k výraznému navýšení hladiny toků, následnému rozlivu mimo břehy a ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo poškození majetku. Ohrožení pro objekty na toku, zejména mosty, mostky, lávky nebo propustky představují také splavované předměty. V případě zvýšených průtoků dojde snadno k usazování splavovaných nečistot a tím omezování odtokových poměrů. Vlivem usazenin může dojít k vymílání těles mostů, jejich poškození a v krajním případě i k jejich zhroucení. Dalším negativním důsledkem usazování naplavenin a snížení průtočnosti pod mosty je potenciální vznik povodňové vlny, která může ohrozit území níže.
Velké množství toků, jejich relativní blízkost a vzájemná provázanost s sebou nese také riziko výrazného vzedmutí hladiny většího toku a opětovného vracení vody zpět menšími koryty. Dále se zde může projevit také vliv důlních nádrží a četných průmyslových náhonů.
V Paskově mohou negativně ovlivnit průběh povodňové situace také místní vodní nádrže. V případě intenzivních dlouhotrvajících srážek nemusejí kapacitně dostačovat a i při manipulaci dle manipulačního řádu může dojít k situaci, kdy přítok do nádrže bude vyšší než odtok z ní. V tu chvíli hrozí několik situací – zadržování nečistot v odtokových tělesech a tím se zvyšující hrozba jejich poškození; nekontrolovatelný odtok přes bezpečnostní přepady; nekontrolovatelný odtok přes samotné těleso hráze, čímž se opět zvyšuje hrozba poškození nebo dokonce protržení hráze a tím i vzniku zvláštní povodně; naplnění nádrží přes jejich maximální hodnotu a protržení hráze. Rozliv nádrží může způsobit zatopení nemovitostí a komunikací, vytápění sklepů a další komplikace.
Sekundárním jevem povodní v zimních měsících mohou být i ledové jevy. Tající vody se usazuje na území, kde nemůže plynule odtékat a tvoří ledovou vrstvu.